Prosinec 2011

Pane Havle

21. prosince 2011 v 17:03

Téma týdne: "Václav Havel"

Pane Havle, vy jste nebyl jen prezident, vy jste byl ten kdo nám ukázal cestu. Popravdě, vy jste nám jí neukázal, vy jste jen nezasel semínko svobody, vy jste vlastně vypěstoval celý strom a my už jen sklízíme. Věřím, že si nemyslíte, že jsou všichni nevděční a neváží si Vás jak by měli, oni prostě jen neví. Neuvědomují si, že jste pouze nevedl naší zemi ke smělým zítřkům, že jste nás nasměroval na vlak s názvem svoboda, pro mě významná hlavně ta finanční, nechápou, že nemůžete vše nalinkovat za ně, že to chce i nějakou aktivitu a uvědomnění si, že nestačí čekat, že nám to spadne do klína jako vločky na Váš čersvě zasypaný hrob.

Pane Havle, co jste mi nebyl jen prezidentem, omluvte nevědomost, omluvte breky na takzvaně zkaženými Vánocemi, omluvte, že Češi nevědí to co už jinde objevili a neberou Vás jako ikonu.

Jak řekla moje dobrá kamarádka a já to tu ocituji, protože si to zaslouží být napsáno: Václave Havle, děkuji za částečnou cestu ke svobodě, kterou si nám tak sametově poskytl. Já to dotáhnu do konce...

Odpočívejte v pokoji.

Né každá tradice...

21. prosince 2011 v 16:47
.... by se měla tradovat
mluvím o těch roztomilých kapřících co nemilosrdně rok co rok nacpe každá 3tí rodina doma do umyvadla, popřípadě veňku do kádě, dívá se jak se kapřík mrská a pak ho picne do hlavy válečkem. Na rovinu, nejsem vegetarián i já si ráda dám řízek ale co je moc, to je moc. Jak můžete sedět u Vánočního stromku a ďoubat se v kaprovi, který právě prožil nejhorší a nejstresuplnější týden svého 3letého života. Chtělo by to osvětu a novátorské pojetí, co si dát třeba rybí filé, to je taky ryba, s tím rozdílem, že tahle ryba se nerochnila v kádi s minimem vzduchu, takhle ryba byla prostě vytažená a zabitá. Zkrácené utrpení. Nebo prostě jinej řízek. Klidně na mě vrhejte rajčata, že je to vražda jako vražda... jde o podíl stresu toho má kapr v době Vánoc mnohem víc, než vy když pár hodin před Ježíškem honíte ještě dárky.

Takže přeju dobrou chuť u stromku, vychutnejte si tu nadvládu nad nevinnými stvořenímy...

Vítám se zpět

4. prosince 2011 v 17:47
Říci v plné síle, asi bych lhala... spíše bez sil, což pro mě bývá olej do motoru psaní. Mám existenční krizi a to mě žene zpět k blogu. Někdo píše pro radost, někdo z nudy, já jsem psavec z špatného pocitu. Je mi teprve 21 a už mám pocit promarněného života, na jednu stranu je to dobrá zpráva, zjistit to už takto brzo, horší by bylo uvědomit si to na smrtelné posteli, na druhou stranu, je smutné užírat se nenaplněností už teď:) Tak jsem zpět, nemůžu říci na jak dlouho, jsem zpět a rozhodnutá zvednout se z postele, dohnat resty a začít na sobě pracovat, jsem zpět a slibuji před celým internetovým světem, že se odrazím a přestanu se plácat na dně. Dno je pro lůzu, tam nepatřím, možnost odrazit se má každý, a já jí využívám.... uvidíme se na vrcholu

Čarodějnice neexistují

4. prosince 2011 v 17:41

Téma týdne : "Hon na čaroděnice"

Vždy tu byl, ať už v různých podobách a obdobách, dříve, to byl ten opravdu pravý hon, kdy se lovily ty opravdovské čarodějnice, nebo o tom alespoň byly lidé přesvědčení a nyní, odštěpek toho prastarého honu, je hon na všechno co se liší. Ať vědomě či v mnoha případech nevědomě, stále pořádáme hony. Na jedince co nezapadnou tak úplně do kolektivu, na osoby co vypadají jinak, chovají se jinak, smýšlejí jinak nebo prostě jen jedince co nechtějí být součástí toho našeho stádečka a dělají si věci po svém. Vědomě i nevědomě tyto osoby distancujeme ze svého života, mluvit o nich je stále tabu, bavit se s nimi znamená mnohdy společenskou sebevraždu, často ani nemáme potřebu se snažit, snažit se o cokoliv, o prolomení ledů, o jakýkoliv náznak typu: "jsem na tvé straně, jsme na stejné lodi". Znám odpověď na otázku proč a proto se nesnažím ptát. Jde o prostředí, ne snad, že bychom od mala slýchali s tímhle se nebav, to je špatná osoba na přátelení, sbíráme jen střípky, tenhle řekne tohle, tenhle řekne dobře myšlený vtípek na určitou komunitu lidí, tamten se zmíní, že známý známého znal známého... znáte to, stává se to denně a můžeme si stokrát denně tvrdit, že svůj názor si tvoříme sami a nikdo nás v něm nemůže ovlivnit, může a děje se to. A proto, snažme se někdy, než si ostatní, co nejsou stejní jako my, zaškatulkujeme do přihrádek, zjistit si víc, málokdy první dojem je dojem správný. Kdyby byli všichni stejně "dokonalý" jako my, se stejnými názory, stejnou orientací, stejným náboženstvím nebo jen stejnou výškou, váhou, inteligencí, či stejným počtem prstů, byl by svět nudný, vyšli byste ven a potkávali sami sebe, nemohli bychom se s nikým dát do řeči, protože by nám nikdo nemohl říct nic, co neznáme. Říká se, když jsou 2 úplně stejní, jeden je zbytečný. Chcete být zbytečný?? A proto choďme a poslouchejme, nehoňme se za čarodějnicemi, o kterých každé malé dítě ví, že neexistují :)