Březen 2012

Mám doma jehně

1. března 2012 v 18:29
Mám doma jehně a mám doma taky psa, člověk by řekl , že tyto dvě fakta spolu nemohou nijak konfigurovat. Leda by se jednalo o psa ovčáckého, což se nejedná. Jedná se o čistokrevně nádherně maličkou, mou jedinou milovanou vořešku, Sindu, která jehně nikdy neviděla natož aby ho popásala po loukách. Jehně mám doma od dneška, vlastní matka Briketa, prvorodička, nevěděla co s ním, a tak s ním raděj nedělala nic. Asi to okoukala od lidí - kdo nic nedělá, nic nezkazí. A tak ho mám doma, Ťuldu jednu.
No a co se tedy stalo, v Sindě se probudily do nynějška zapomenuté rodičovské pudy. Leží u jehněte a čučí. A vrčí. Na vše co kolem projde a naruší tak bezpečnostní zónu 2 metry od jehněte, Sindou vytyčenou. To neobejdete, má rentgenovej paprsek. A oči i na ocase.
Problém nastává, potřebuju to jehně krmit. Jednou sem Ťuldina bodyguarda oblafla piškotem, to už ale nezabere.. Sis to prokoukla, jen dožvejkala piškot a už pelášila zpět. K Ťuldě. Jdu zkusit salám...